KRONIKA Bunkráku 2012 - Tajuplný ostrov
Den první - sobota 30.6.2012
Den druhý - neděle 1.7.2012
Den třetí - pondělí 2.7.2012
Den čtvrtý - úterý 3.7.2012
Den pátý - středa 4.7.2012
Den šestý - čtvrtek 5.7.2012
Den sedmý - pátek 6.7.2012
Den osmý - sobota 7.7.2012
Den devátý - neděle 8.7.2012
Den desátý - pondělí 9.7.2012
Den jedenáctý - úterý 10.7.2012
Den dvanáctý - středa 11.7.2012
Den třináctý - čtvrtek 12.7.2012
Den čtrnáctý - pátek 13.7.2012
Na základě Tatíčkovy depeše jsme se dnešního dne všichni sešli - 3 dny před úplňkem v pravé poledne na místě zvaném Staré Město pod Landštejnem. Moře tady vyplavilo naši ztroskotanou bitevní loď - část vraku s kajutami, které jsme obydleli. Musíme říci, že nám pozůstatek naší lodi poskytuje skvělé zázemí, prostorné kajuty, relativní chládek v místních tropických vedrech, pohodlné postele, teplou i studenou vodu po celý den...
Když jsme se ubytovali a rozdělili do čtyř týmů, vyrazili jsme na obhlídku okolí. Odpoledne nás navštívil zajímavý domorodec. Nejprve nás seznámil s obranným systémem ostrova a vysvětlil, proč bylo nutné jej zde vybudovat - pro ochranu místních obyvatel.
Díky tomuto domorodci jsme se také u večerního táboráku dozvěděli o českých předcích stávajících obyvatel a také o osmi ukrytých lodích. O skutečných lodích, které by nás mohly zachránit - jedna by stačila, aby nás odvezla na naši misi, kterou jsme měli plnit, než jsme ztroskotali, a k našim rodinám, domů. Jen musíme získat indicie, informace, které zná prý jen místní šaman...
Po večeři a nástupu jsme se všichni byli osvěžit v místní laguně. Zítra má být zase hoooodně teplo, tak u laguny odpoledne asi pobudeme více.
Tak jsme teda zvědaví, jak to bude s tím šamanem a těmi loděmi. S touhle otázkou jsme dnes usínali... :-)
Do nového dne nás uvítala naše stará známá Hymna Zelených baretů - lodní gramofon přežil naše ztroskotání!
I když byly obavy z bouře a přívalových dešťů, včera ani dnes přes den se nekonaly a na ostrově panovalo krásné teplé počasí (až moc...).
Po včerejší výborné večeři šunkoflecích nás domorodci uctili další výtečnou stravou - makovcem k snídani, kuřecími nudličkami s rýží k obědu, horalkou k svačině a boloňskými špagetami k večeři.
Dopoledne jsme pomáhali sobě i domorodcům - přes všechny vymoženosti, které tu na ostrově mají, neměli dosud sušáky na prádlo. Každý z našich týmů vybudoval jeden sušák - každý jiný, leč všechny plně funkční.
Při obědě jsme se dozvěděli, že někdo na mořském břehu zahlédl něco, co by mohlo býti naší ztracenou vlajkou! Takže jsme se ji vypravili hledat a podařilo se!!! Díky týmu C máme zpět svoji vzácnou vlajku, vlajku Zelených baretů!!
Po poledním klidu jsme zase vyrazili k laguně, kde jsme byli až do večeře - tedy k všeobecné radosti již déle a s programem. Vyzdvihněme zde tým B, který vyhrál plavecké štafetové závody.
Na večerním nástupu jsme zavedli zajímavý způsob odměn a trestů - každý, koho se odměna či trest týká, si hodí kostkou a osud tak rozhodne o formě odměny či trestu - pro příklad dnes jako odměnu získal jeden z nás sledování "večerníčku" na přání. Jeden z trestanců bude zítra prát dvěma svým kolegům ponožky (má štěstí, že jsme tu teprve tak krátce...), jiný bude hlídat, aby všichni kolegové z jeho týmu měli vždy dostatek vody a pro jistotu bude nosit rezervu, atd...
Již při nástupu bylo jasné, že původně plánované sportovní hry budeme muset nechat na jindy, protože se blížily bouřkové mraky a začínalo se blýskat. Proto jsme zvolili náhradní program a po lehkém zopakování či seznámení se s buzolou a mapou jsme hráli hry ve společenské místnosti.
Bouřka nebyla moc velká, deště přiměřeně, aspoň se osvěžil vzduch a příroda napila, takže vše ok.
Dnes jsme se po noční bouřce probudili do příjemně chladivého rána. Po salámovo-sýrové snídani a ranním nástupu měly týmy speciální úkol - zakreslovali mapu ostrova (našeho nejbližšího okolí) včetně důležitých orientačních bodů. Všechny týmy úkol zvládly, ale ukázalo se, že ne úplně dokonale a včas, a tak všechny týmy dostaly za tento úkol svorně po dvou bodech do celkového bodování.
K obědu jsme měli velmi chutný přírodní řízek s bramborami. Náš zasloužený po obědě byl ukončen téměř poplachem - přišla nám důležitá zpráva od ostrovní Rady moudrých. Byla to pozvánka na klání o nového šamana. Dozvěděli jsme se, že můžeme vyslat 4 vyvolené zástupce s doprovodem. Aby se mohli zúčastnit, museli ale splnit 3 úkoly: pořídit si slavnostní kmenový oděv, kdy "Vyvolený" musí vynikat, museli uvařit pitný a chutný lektvar a připravit si magické zaříkání, které má stmelit síly kmene a pomoci jejich Vyvolenému k vítězství. Navíc se na posvátné místo musí dnes po klekání dostavit tak, že se cestou Vyvolený kmene nesmí dotknout země. Na samotné posvátné místo bude smět vstoupit už jen Vyvolený, doprovod bude zůstávat za posvátnou hranicí a nesmí rituál volby šamana narušit... Přípravám na klání týmy věnovaly celé odpoledne.
Po výborném rizotu k večeři a večerním nástupu to vypuklo. Týmy se oblékly do svého kmenového oděvu, ustrojili svého Vyvoleného, nabrali ho do náručí a vyrazili nahoru k prvnímu bunkru.
Tam Vyvolení překročili posvátnou hranici a kmeny zůstaly za ní s tím, že když přišla jejich chvíle zapojit se do klání, mohli výjimečně do posvátného kruhu vstoupit i oni. Klání řídila vyfešákovaná Rada moudrých.
Drápal, Sápal a Chrápal - členové Rady moudrých (byť bylo nutno o jejich moudrosti občas možné pochybovat, asi si jejich dlouhověkost již vybrala určitou daň...) - si nejprve vybrali dvě pomocné ceremoniářky a poté provedli kmeny celým kláním.
Nejprve kmeny se svým Vyvoleným předvedly svou ústroj.
Poté Radě moudrých nabídli lektvary, které Rada ochutnávala, okukovala, očichávala a tedy hodnotila.
Záverečnou disciplínou bylo přednesení magického zaříkání - Vyvolený předříkával a celý kmen po něm opakoval. Každý kmen pojal své zaříkání zcela jinak a zajímavě. Tým C například promlouval nějakou zvláštní řečí, tým D měl ve svém Vyvoleném i tanečníka, baviče a čaroděje v jednom. Tým B zahájil své zaříkání slovy "Jelene, jelene, oči máš zelené...", což Radu moudrých přinejmenších překvapilo. :-)
Po krátké poradě pak Rada moudrých seznámila všechny kmeny s výsledkem klání. Na krásném třetím místě se umístily týmy B a C, druhé místo získal tým B a novým šamanem ostrova se stala šamanka Hanka z kmene A.
Moudrý Drápal pak očaroval všechny přítomné kromě šamanky kouzlem hluchoty a nová šamanka od Rady moudrých postupně vyslechla poselství, které by mělo ukázat další cestu k ukrytým lodím...
Nutno ještě dodat, že na mýtině hanby, kam měli být směrováni případní narušitelé rituálu, neskončil nikdo - všichni klání sledovali s velkým zájmem, s úsměvem od ucha k uchu, v naprostém klidu a tichosti - smích se nepočítal. :-) No nezasmějte se:
A pak už jsme se vrátili do kajut, osprchovali se, umyli se a plni zážitků bez jakéhokoliv zlobení krásně usnuli (podobně tomu bylo už i včera). Dobrou noc. :-)
Po snídani, ke který byl čerstvoučký chleba s vajíčkovou pomazánkou, a ranním nástupu týmy absolvovaly základy výcviku bojového umění zblízka - nikdy nevíme, kdy se nám na ostrově bude hodit. Nácvik jsme prováděli v krásně zrekonstruované tělocvičně - sportovní hale, která je součástí areálu Cyklocampu. Jednotka se rozdělila na poloviny a ti, kteří se právě neúčastnili výcviku, hráli například oblíbenou hru na sochy.
Před obědem jsme si ještě vyzkoušeli boj s potenciálním nepřítelem v terénu. Nejlépe si vedla jednotka D.
Pak již na nás čekala sekaná s rajsou omáčkou a vřetýnky. Čekalo se, že rajská nebude moc v kurzu, ale až na pár výjimek, které preferovaly kečup, se po ní jen zaprášilo. Zase jsme si pochutnali.
Po odpoledním klidu následovalo velké klání mezi týmy. Každý tým musel na šesti stanovištích prokázat své schpnosti a dovednosti především fyzického rázu, ale muset se ukázat i fištrón a týmový duch. Všem týmům se tak podařilo získat heslo pro vstup do posvátné jeskyně, ukrývající Svatý grál. Tedy pokud tým heslo správně složí a až na to přijde ta správná doba, přednese strážci jeskyně... Nejlépe si co do času a kvality splnění disciplín vedl tým A.
Navigace slepého:
Překonávání síťové překážky alias Ninja faktor:
Zdolávání lanového mostu přes propast:
Výše vpravo Faktor strachu aneb lovení indicie v "blivajsu", níže překonávání určité vzdálenosti bez doteku země.
Zakreslení orientace sever - jih - východ - západ:
Ta doba měla přijít po večeři (kynutých jahodových knedlících - zase ňamka), ale protože jsme tu kolem večeře měli menší bouřku a všude je mokro, následovalo po večerním nástupu osobní volno, určené pro osobní očistu, úklid na kajutách a psaní dopisů a zpráv.
Pro rodiče jsme založili v sekci Aktualit bouřkové zpravodajství, aby mohli na dálku sledovat, co se u nás děje a neměli v tomto směru obavy o své ratolesti.
Dnes jsme se probudili do mokrého rána - někdy kolem šesté hodiny kolem prošla asi malá bouřka, ale většinu z nás ani nevzbudila.
K snídani byly párky s chlebem. Na ranním nástupu se zničehožnic objevila Rada moudrých, klepajíce lžícemi a volajíce "máme hlad, máme hlad". Tím nebylo naznačeno, že by snídaňové párky nebyly dobré či syté - Rada moudrých na snídani nebyla (Tatíček, Toník a Ondra samozřejmě ano). I povolali si šamana a pověřili ho uvařením posvátné krmě...
Nejprve musel šaman nějak získat recept na bramborový guláš, který si Rada moudrých přála k obědu. Šamanka Hanka naštěstí poměrně brzy recept získala a předala ho všem týmům, aby se každý tým pokusil uvařit to nejlepší, co by se Radě moudrých zavděčilo. Ale nejprve bylo nutné získat suroviny a pomůcky na vaření - týmy musely projít několika stanovišti a vše si "vybojovat".
Pak už jednotlivé týmy začaly vařit. Brzy se okolím začala linout vůně opečených buřtů s cibulí na paprice - gulášového základu. A po chvíli již bylo vidět ve třech kotlících něco, co bylo skutečně hodně podobné guláši. Kromě týmu C, který nabral jakési zpoždění a navíc pojal netradičně postup vaření...
Kolem půl jedné dorazila Rada moudrých a postupně se vší vážností ochutnávala posvátný guláš. Z interních zdrojů víme, že někde Rada narazila na nepřevařenou majoránku, na dvou místech nebylo dosti mouky a guláš byl podobnější polévce, chuť byla různorodá, ve dvou případech mdlejší, v jednom výborná, v jednom raději bez komentáře... Zkrátka - nejlepší guláš vznikl v týmu či kmeni šamanky Hanky - potvrdilo se tak zřejmě, že je šamankou zaslouženě. Navařené jídlo pak posloužilo týmům jako oběd. Nutno dodat, že "co si kdo uvařil, to si také snědl". :-)
Po poledním klidu pokračoval výcvik bojových technik na tělocvičně. Po jogurtové svačince nám bohužel začalo pršet, a tak se nácvik přežití na pustém ostrově přesunul až po večeři - francouzských bramborách.
Dnešní den ale večerkou nekončil... Až už bylo pořádně tma, byly týmy postupně vzbuzeny a jeden po druhém chodily týmy lesem a loukou k "Jeskyni svatého grálu" - cesta byla značena světelnými tyčinkami. U jeskyně musel tým vždy říci správné heslo a pak byl do jeskyně vpuštěn. To nejtěžší bylo rozhodování, která z nádob a kalichů je svatý grál. Rozhodování bylo o to těžší, že většina dětí měla doslova půlnoc... Naštěstí jeden tým grál objevil a získal - byl to tým B. Díky grálu také jednotka získala další indicii ke hledání lodí...
Vzbudili jsme se do sluníčkového rána. Po noční hře byl budíček o kousek posunut, ale i tak to vstávání bylo pro mnohé náročnější.
Snídaně byla marmeládová (džem, máslo, rohlíky). Po ní se týmy dozvěděly, co je čeká v následujících 24 hodinách - speciální úkol, kdy musejí založit a celou dobu udržovat oheň... Do oběda sbírali dřevo, smůlu a na týmových místech zakládali ohniště. Od zapálení (bodoval se i počet sirek, kolik k zapálení týmu stačilo) si každý tým svůj oheň střeží, aby ho dokázal udržet až do zítřejšího dopoledne. Pokud totiž oheň uhlídá oněch 24 hodin, stane se běžný oheň ohněm slavnostním a jen ten může ukázat - zapálit cestu k další indicii...
K obědu nám dnes začaly polévky - dnes byla nudlová a s ní kuře na paprice s těstovinami. Polední klid dnes výjimečně probíhal v lese.
Po něm jsme opět absolvovali bojový výcvik v tělocvičně a po tatrankové svačince jsme se byli svlažit v laguně.
Pokud by to počasí dovolilo, měly týmy dnes na svých týmových místečkách i nocovat, aby oheň uhlídaly. Protože sprchlo a je mokro, spát se venku nebude, ale budou se u ohně pouze držet noční hlídky po dvou dětech po dvou hodinách (samozřejmě pod jištěním vedoucích). Doufejme, že všichni při špenátové večeři (s plněnými bramborovými knedlíky) načerpali síly jako Pepek námořník a noc úspěšně zvládnou. :-)
Noc proběhla v suchu a klidu, takže naděje týmů na udržení ohně byly veliké. Probudili jsme se opět do krásného slunečného dne. K snídani byla rybičková pomazánka.
Před oběděm vyvrcholil úkol střežení ohně. Všechny týmy oheň uhlídaly a dorazili k vraku s planoucími loučemi. Tedy kromě týmu A, který bohužel obdržel nějakou zmetkovou louč a ta nevydržela cestu od ohniště - již je v "reklamaci"... .-) Týmy se ale s týmem A o oheň podělily, a tak 4 zástupci 4 týmů "ohnivou cestu" zapalovali společně.
Cestička velkou rychlostí efektně prohořela s patřičnými zvukovými a kouřovými efekty a na svém konci po rozplynutí kouřového mraku odkryla krabičku s další, již třetí indícií, která má naši jednotku přivést k lodím. Prozatím tedy máme tyto indície:
1. JDĚTE SEVERNĚ
2. ČTYŘICET KROKŮ
3. PAK SE
Když jsme měli slavnostní oheň a získali jsme další indícii, zasloužili jsme si dnes slavnostní oběd - řízek s brambory, maštěnými máslem. Po řízcích se samozřejmě jen zaprášilo - to s večerní čočkou to asi bude horší... .-)
Po poledním klidu děti vyrazily svlažit svá ohni vyuzená tělíčka k laguně. Po svačině je měl čekat další ze speciálních úkolů, který obsahovalo poselství starého šamana - obchodování. Ale bohužel přišla slušná bouřka, a tak se úkol přesunul.
Bouřku jsme ve zdraví a pohodě přežili na kajutách. Jen vypadl proud, tak byla večeře o něco později - o půl sedmé. Po večeři a nástupu ve společenské místnosti měli chlapci zase cvičení v tělocvičně a děvčata se dočkala svých břišních tanců.
Pro rodiče máme jednu důležitou informaci - protože přenos fotografií sem na web je díky kvalitě signálu poměrně zdlouhavý, jsou zde jen v omezeném počtu a v malém provedení bez možnosti zvětšení. Po ukončení tábora však podobně jako vloni připravíme speciální DVD, kde budou všechny fotky a to v originální velikosti (velké) a také sestříhané video z průběhu tábora. Jakmile bude DVD hotové, pošleme vám je poštou - počítáme tak cca do konce prázdnin, ale spíše dříve.
Do dnešního dne jsme se nastartovali zdravou snídaní - a to různými cereáliemi s mlékem či jogurtem. Po snídani jsme se sbalili, nafasovali balíčky na cestu a vyrazili na výlet. Děti nevěděly, co je přesně čeká. Proto s nadšením uvítaly, že první zastávka byla hned ve Starém Městě na autobusové zastávce.
Náš autobus (cyklobus) měl sice zpoždění, ale nakonec jsme se jej dočkali a přejeli jednu zastávku do Slavonic, až překvapivě krásného městečka.
Po velmi očekávaném nakupovacím rozchodu měly děti možnost vyšlapat na místní věž a rozhlédnout se po okolí.
Pak už je čekala návštěva Pevnostního areálu - muzea čs. opevnění 1935 - 1938, kde měli to štěstí shlédnout ukázku dobového boje a dokonce si mohli nasbírat patrony!
A pak již se vydali na zpátečních 10 km cesty lesem.
Všichni ve zdraví, pohodě a s písničkou na rtu dorazili do tábora přesně na večeři - vepřový guláš s těstovinami.
Po večeři a nástupu následovalo velké sprchování i s hlavami a pak již všichni zalehli k zaslouženému spánku.
Opět nás čekalo krásné slunečné ráno a s ním nedělní pozdější budíček a vánočka s kakaem.
Na nástupu jsme se dozvěděli, že nás domorodci požádali o pomoc - potřebují pomoci s lovem zvěře a zajistit zásoby masa. Proto jsme po nástupu vyrazili do blízkého lesa a zvěř tam "lovili" - prostřednictvím oblíbené hry "Safari".
A protože se zásoby masa podařilo zajistit (hlavní zásluhu měl tým B), získali jsme za ně od domorodců další, již čtvrtou indícii (i když má číslo pět):
Indície č. 5: AZIMUTEM 45°
K obědu bylo pečené kuře a odpoledne čekalo na děti velké překvapení...
Po poledním klidu si všichni vzali čepice, vodu a pláštěnky (kdyby náhodou) a přesunuli jsme se nahoru k dětskému hřišti. A tam čekalo ono překvapení. Když ho děti uviděly, koukaly a přemýšlely, co to asi je...
A byla to speciální střelnice "Buffalo Bill". V této střelnici se střílí paintballovými zbraněmi, ale gumovými kuličkami. Děti si zahrály tříkolový turnaj a procvičili si tak zase své fyzické bojové dovednosti. Naštěstí se nám vyhnuly dvě velké bouřky, takže jsme hru vůbec nemuseli přerušovat. Celkovým vítězem se stal s počtem 28 nastřílených bodů Vojta Zelený.
K večeři jsme měli nudle s mákem nebo nudle s tvarohem, jak kdo chtěl. Po večeři a nástupu měli chlapci opět výcvik v tělocvičně a děvčata si opět užila své břišní tance.
Dnešní dopoledne proběhlo za příjemného počasí - trochu se ochladilo a bylo oblačno. Děti procházely další z etap celotáborové hry. Nyní jsou rozděleny na dvě části a opět plní bojové úkoly - jedna z polovin se vždy cvičí v přetahování na laně nebo hraje vybíjenou. Venku se trochu vyčasilo, ale naštěstí už vedro není tak velké, sluníčko tak nepálí a bouřky doufejme někam odpluly... :-)
K snídani byla sýrová pomazánka s rohlíky, k obědu karbenátek s brkaší, k svačině cereálie s jogurtem a k večeři jsme měli malý raut (šunka, eidam, hermelíny, niva, pomazánkové máslo, chleba, rohlíky, vánočka, máslo...).
Na večerním nástupu se konečně zase po čase rozdávala pošta a balíky - poštovní loď bohužel projížděla bouřemi a dokonce ji málem potopila vlna tsunami, ale přežila a dovezla na ostrov poněkud zvlhlé zásilky... Na některých zásilkách dokonce chyběly kusy adres, ale vše jsme vyluštili. (A to není legrace, několik balíčků skutečně přišlo vlhkých, třeba i natržených, na jednom byla úplně rozmazaná adresa - čitelný byl jen konec příjmení, konec názvu Bunkráku a PSČ...)
Po nástupu pak proběhla velká kontrola výstroje a výzbroje - vypadá to, že se brzy vydáme na velkou výpravu do nitra ostrova, abychom se pokusili najít aspoň jednu loď, která by nás dopravila domů...
Den jedenáctý - úterý 10.7.2012
Opět jsme se probudili do sluníčkového dne. Dopoledne měla děvčata břišní tanečky, chlapci sportovní hry v tělocvičně.
Před obědem jsme dohrávali oblíbenou hru Přemysla a Otakara - bojovali vedoucí proti dětem a skončilo to po urputném boji remízou.
Snídaně byla marmeládková, k obědu vepřo-knedlo-zelo, k svačině broskvička a k večeři špagety se smetanovosýrovou omáčkou.
Před svačinou si týmy nacvičovaly zábavný program k večernímu táboráku. Po svačince pak týmy opět vybojovaly jednu indícii a to zápasem s nejsilnějším bojovníkem ostrova jménem Frufru.
Po večerním nástupu děvčata opět trénovala své vystoupení na závěrečný večer - nacvičují krásnou choreografii s metalickými závoji. Chlapci šli do lesa na dřevo na večerní táborák.
Když se táborák stavěl, objevily se na obzoru ošklivé mraky a po chvíli přišla slušná bouřka. Pěkně zapršelo. Mezitím jsme se všichni stihli vysprchovat. Po setmění se pak rozhodlo k velké všeobecné radosti, že táborák bude! A tak všichni mohli za blikotavého teplého světla shlédnout zábavný program, který si připravily jednotlivé týmy.
Nechyběly ukázky bojů, vtipy, chlapci převlečení za děvčata, jedním z vrcholů bylo vystoupení jednočlenné skupiny Kabát v podání Vítka Vašíčka. :-)
Všichni se dobře pobavili a ani si nevšimli, že už čas hodně pokročil a je třeba jít na kutě. Tak se zazpívala Ovečka s kytarou a pak už všichni plni zážitků ulehli do svých pelíšků...
Den dvanáctý - středa 11.7.2012
Dnes nás uvítal polojasný teplý den. Po snídani (salámovosýrovovajíčková pomazánka) jsme museli projít několika stanovišti bojového výcviku, abychom na konci mohli prokázat, že nejsme jen tak nějací obyčejní vesničani a získat další indícii.
Po obědě (zelňačka, hovězí plátek s rýží) a poledním klidu Tatíček svolal mimořádný nástup. Obdrželi jsme poslední indícii, kterou nám poslal nejjvyšší ostrovan za dopolední výkon (a především výkon týmu D).
V tuto chvíli máme celkem 7 indícií, které řazeny za sebou dávají tuto větu:
Jděte severně čtyřicet kroků, pak se obraťte pod azimutem 45° a jdět 100 dalších metrů.
(slovo "jdět" je prý staroslovanština - no nějaké chybějící písmenko nás nemůže rozházet...)
Při nástupu jsme se také dozvěděli ze zprávy od našeho patrona domorodce, že získáním všech indícií jsme dospěli do chvíle, kdy můžeme vyrazit na dlouhou a náročnou výpravu za lodí. Víme i o místě, které máme dnes najít pro nocování. A také jsme dostali úkol - uvařit večer speciální lektvar a ten před spaním vypít...
A tak se děti sbalily na vícedenní cestu. Přes všechna upozornění některé děti neměly vhodný batoh, dokonce měly třeba i jen větší cestovní tašku - takže milí rodiče, v nejbližších dvou dnech na vás tyto děti asi budou hodně myslet...
(k fotkám nahoře - první = v průběhu balení, druhá = po odchodu - na úklid už čas nebyl...)
Byl také zastaven Vzkazník v obou směrech. Budete-li chtít poslat nějaký vzkaz, bude doručen až po návratu dětí z výpravy - v pátek odpoledne.
Kronika bude ale průběžně přinášet zprávy z cest a bojišť. :-)
Den třináctý - čtvrtek 12.7.2012
Dnešek je trochu chladnější než předešlé dny, což bude na putování ideální. Fouká vítr, to se ale v lese až tak neprojeví.
V noci lehce sprchlo, ale děti na to byly připraveny, spaly pod přístřešky, které si samy večer vyrobily, a tak všichni noc zvládli bez problémů.
Dětem byla ráno zavezena snídaně. Již od včerejška si vaří k jídlu vždy čaj v kotlíku. Dnes budou k obědu vařit špagety s hovězím masem z konzervy, také v kotlíku. Večeři jim zase přivezeme.
Po včerejším večerním lektvaru se ráno stala zvláštní věc - vždy kromě dvou dětí z týmu všechny ostatní "osleply" (byly jim převázány oči šátkem). Ti, kteří viděli, ostatním museli se vším pomáhat.
Všichni se dozvěděli, že slepoty je může zbavit dotek kouzelného krystalu, který se nachází v údolí pod horami. A tak děti čekal malý horolezecký zážitek. Po doteku krystalu se všem zase zázračně vrátil zrak, a tak mohli pokračovat v cestě za lodí...
Nyní se děti přes několik stanovišť s různými bojovými úkoly přesunují ke Graselově sluji u Stálkova, kde by měla vrcholit celotáborová hra a v jejíž blízkosti by měli dnes přespat.
Den čtrnáctý - pátek 13.7.2012
Dnešní noc i ráno bylo poněkud deštivější, ale opět na to všichni byli díky přístřeškům ze zákopových plachet kvalitně připraveni, a proto noc přečkali bez problémů.
Včera k večeři si děti pekly buřty, dnes měly snídani koláčkovou a šátečkovou - sladkou.
Dnes tedy vyvrcholí celotáborová hra Tajuplný ostrov. Ostrov by měl vydat svůj poklad - loď, která děti dopraví zpět k jejich rodinám... Už vědí, že když loď nenaleznou, budou tady chodit i do školy... .-) Takže většina doufá, že zabojují a dokážou to. Čeká je objevení Graselovy sluje a postup dle indícií... O tom, jak vše dopadne, vás samozřejmě budeme informovat.
Kromě toho musejí samozřejmě myslet i na své žaludky - dnes si připravovali takový téměř slavnostní zálesácký oběd - kuře pečené v alobalu v ohništi.
Na večeři již byli zpět a domorodci pro nás na počest úspěchu - nalezení lodi připravili slavnostní velký raut, kde nechyběly steaky, pizza, melouny, zeleninový salát, šunkové či sýrové talíře...
Po rautu pak následovala chvíle pro vybalení, kdy se počítaly celkové výsledky a poté přišlo velké slavnostní vyhlášení výsledků. I s kulturním programem - děvčata zatančila svoji choreografii se závojem (bohužel nikdo úžasem nestihl fotit, tak se těšte až na DVD s videem).
Nejprve byla vyhlášena soutěž v bodování kajut - zvítězila kajuta číslo 4 ve složení Adam Furdanič, Vojta Jirsa, Karel Němeček a Jindra Havelka.
Poté již došlo na výsledky týmů v celotáborové soutěži - týmy se umístily v tomto pořadí: na čtvrtém místě tým C, o druhé a třetí místo se podělil tým A a D a zvítězil tým B.
Před vyhlášením kategorie jednotlivců přidala svůj kousek do kulturního programu malá Anežka. :-)
Mezi jednotlivci jsme nakonec měli dva vítěze se stejným počtem bodů - Karla Němečka a Jindru Havelku.
A pak došlo na peníz průkazný. Na minci, kterou našli naši specialisté při jednom z úkolů na výpravě. S touto mincí byla spojena zpráva o nutnosti vyhledat člena starodávného rodu lodníků. Bez něj by cesta domů pořád nebyla možná, i když už jsme tak blízko...
Zkusili jsme mezi přihlížejícími domorodci, zda nebudeme mít štěstí a člena rodu lodníků mezi nimi náhodou neobjevíme - a ejhle - objevili jsme!! A náš lodník nám sdělil, že jsme na základě všech našich skutků hodni toho, aby zítra v 11 hodin dopoledne přistavil loď, která nás odveze zpět do našich domovů...
A jako třešinka na dortu na nás ještě čekal táborák, u kterého jsme si pěkně zazpívali. Těsně před odchodem na kutě bylo připraveno ještě malé překvapení - miniohňostroj. Na oslavu toho, že jsme to dokázali!
Takže zítra sbalíme a hurá do našich domovů! :-) A třeba příští rok zase nashle! :-)